„Pokud bych měla vyjmenovat řekněme pět nejčastějších trápení rodičů dětí s autismem, které opakovaně slýchám na mém online kurzu i konzultacích, rozhodně mezi ně patří oblast vztahů, zejména pak uvnitř blízké i širší rodiny. Rodiče se mnohdy setkávají s předsudky, nezájmem, jakýmsi „nesouhlasem s diagnózou“ („Podle mě je jen rozmazlený!“)
Nejvíc bolí obdobné rozpory a nepochopení u vztahů s prarodiči dětí s autismem. Tam očekáváme podporu, tam ji přímo zoufale potřebujeme, ale mnohdy jednoduše nepřichází. Babičku i dědu potřebují i naše děti, protože jim, tak jako v jiných rodinách, dávají to, co u rodičů není. Jsou to specifické vztahy a můžou být opravdu krásné.“…
