Zejména v prvních fázích po přijmutí informace o postižení dítěte je hovor s tím, kdo je ochoten naslouchat, velmi důležitý a může významně pomoci. Člověkem, se kterým budete o svých pocitech mluvit, přitom nemusí být přímo váš partner. Nebuďte také například překvapení z toho, že možná právě jemu nepřímo dáváte „vinu“. I to k těmto chvílím patří. Nebojte se vyhledat pomoc profesionálů. Zpravidla jsou jimi psychologové nebo psychiatři. Existují i telefonní linky, kam se dá (třeba i večer) zavolat a promluvit si o starostech. ​​ Více zde.