30. 1. 2016
Hraní počítačových her může mít i pozitivní vliv. Tvrdí to terapeuti, kteří přišli na to, že mohou pomoci dětem s autismem zařadit se do běžného života. Díky hrám se naučil rozpoznávat emoce a komunikovat se svou rodinou i třináctiletý Bertík z Vysočiny.
To, že Bartoloměj trpí vysoce funkčním autismem, se Doležalovi dozvěděli, když mu byly tři roky. Že se něco děje, ale poznali mnohem dřív. „Všechno řadil do řad, s věcma házel. Neumělo si to dítě hrát. Chodil po špičkách,“ vzpomíná Bertíkova maminka Alena Doležalová.
Nemluvil, nekomunikoval, jen křičel a zmítal se. Postupem času se s ním rodina učila komunikovat, a to hlavně pomocí obrázků a později i cedulí s nápisy. Zlom nastal ve chvíli, kdy mu koupili herní konzoli. „Bertík se rozzářil a zamiloval,“ popsala maminka. „Pomohla mu zpočátku třeba jenom v tom, že pro něj byla úžasná motivace,“ dodala.
Díky grimasám, které ve hře viděl, se pomalu naučil rozpoznávat emoce. „Já jsem přišla a sedla si k němu a on: Nad čím přemýšlíš? To jsou věci, který mu do té doby byly ukradený,“ říká Alena.
A zlepšil se i jeho vztah se sestrou. „Začal za mnou běhat se svýma obrázkama, ptá se, jak se mi to líbí, co si o tom myslím,“ prozradila. S o tři roky starší Sárou i hraje. „No, někdy, občas. Ale pořád ji štve angličtina, je pořád líná,“ myslí si Bartoloměj.
To, že hry, se kterými si hrají i zdravé děti, mají pozitivní vliv na děti trpící autismem, potvrzují i terapeuti. „Výsledky jsou velmi dobré u klientů, u kterých se neosvědčil žádný jiný terapeutický postup,“ sdělil terapeut.
Podle odhadů žije v Česku zhruba 100 tisíc autistů. Důležitá je hlavně včasná diagnostika. „Čím dřív se začne s dítětem pracovat, tím lepší má prognózu,“ uvedla ředitelka Národního ústavu pro autismus Magdalena Čáslavská. Autismus je nevyléčitelná porucha – díky novým terapeutickým metodám se ale daří náš svět přiblížit tomu jejich.
Ze zdroje: tn.nova.cz