7.3.2016/ Autor: Jiří Mach
Prezident Miloš Zeman se nestaví na odpor inkluzi lehce mentálně postižených dětí. Podle něj by ale nejdřív měla dostat šanci na několika školách, aby případné škody neměly velký dopad. Riziko vidí v integraci dětí s těžšími formami mentálního postižení. S jejich inkluzí ale ministerstvo školství příliš nepočítá.
„Vyzkoušejme si formu inkluze, která se teď navrhuje, která je odlišná od inkluze, která již byla na několika školách. Nezavádějme to plošně, protože kdyby se ukázalo, že to nefunguje, tak by ta ztráta byla menší,“ řekl v neděli v televizi Prima prezident.
Připomněl, jaký rozruch před rokem vyvolal na veřejnosti jeho výrok na adresu inkluze. Tehdy uvedl, že děti, které jsou „určitým způsobem handicapovány“, by neměly být umísťovány do tříd s nehandicapovanými žáky, protože je to prý neštěstí pro oba. „Vůbec se mi to nelíbí a jsem proti tomu,“ dodal.
Neřekl ale jasně, jaký typ handicapu měl na mysli, a vyvolal bouři i mezi tělesně postiženými. „Vystoupil jsem v odpovědi na jednu otázku proti inkluzi a řekl jsem svůj názor jako občan ČR, nikoli jen jako prezident,“ poznamenal v neděli Zeman.
Srovnal také inkluzi s imigrační vlnou. „Když vám do Evropy přijde zatím milión nelegálních migrantů a ti se mají nějakým způsobem smísit s evropskou populací, tak vznikají pochybnosti, jestli to funguje,“ uvedl.
Část postižených šanci má
Posléze však připustil, že část mentálně postižených, o které v debatě o inkluzi jde především, šanci na inkluzi má. „Řekl jsem už tisíckrát 15 argumentů proti inkluzi, ale nemluvíme teď o velmi lehkém mentálním postižení, pokud je to na přání rodiče a pokud to bude fungovat. Mluvíme především o středním a těžkém mentálním postižení, ale ona je velká otázka, jak to definovat a kde jsou hranice. To je jádro problému,“ řekl prezident.
Podle něj existuje obava o integrované mentálně postižené děti. „I když mentálně postižené dítě bude mít asistenta, tak v tzv. normální třídě bude téměř vždy poslední. A tak ztratí jednu z největších radostí, jakou máme, radost z úspěchu,“ vysvětlil. Ve speciální třídě by prý mohlo být i první a radost z úspěchu zažije.
Počítá se však i s tím, že rodič bude mít právo dítě přeřadit do praktické školy, což Zeman kvitoval: „To znamená, že když dítě s pláčem přijde z normální třídy, že je poslední, tak rodič bude mít právo přeřadit ho zpátky.“
S ministryní školství Kateřinou Valachovou (ČSSD) podle svých slov o inkluzi jednal v rámci širšího expertního týmu v Lánech.
O všechny mentálně postižené nejde
Ministerstvo se dušuje, že děti se středně těžkým, těžkým a hlubokým mentálním postižením i nadále zůstanou ve specializovaných školách. Ani všechny děti s lehkým mentálním postižením se nebudou tlačit do integrace, pokud psychologové vyhodnotí, že by to nebylo v jejich prospěch, a rodiče o to nebudou stát.
Inkluze má zejména pomoci školám, které už postižené děti integrují, protože jim zaručuje finanční i metodickou pomoc. Například lehce mentálně postižené děti jsou už dnes na 25,2 procenta škol. Podpory pro školy se zpřesňují a rozšiřují.
Nově se také posiluje slovo rodiče, který bude moci posudek psychologů nechat podrobit reviznímu posudku. A lépe se má sladit komunikace mezi rodičem, školou a pedagogicko-psychologickou poradnou.
Rodič třeba neměl povinnost informovat školu o výsledku posudku, takže se stávalo, že ředitel až na začátku školního roku zjistil, že bude mít ve škole dítě, jež potřebuje podporu.
Ze zdroje: http://www.novinky.cz/