31.3.2016/Autor: ČTK
Praha – Lidé pečující o blízkého příbuzného by podle návrhu ministerstva práce a sociálních věcí mohli čerpat tří až šestiměsíční ošetřovatelské volno a dostávali by 70 procent ze svého vyměřovacího základu příjmu. Novinářům to dnes řekla náměstkyně Jana Hanzlíková. O délce volna a výši peněz se podle ní ještě vedou diskuse. Národní rada osob se zdravotním postižením podle předsedy Václava Krásy podpoří volno minimálně šestiměsíční.
Ruce, staré, mladé, vrásky, stáří, pomoc, útěcha. Ilustrační foto. ČTK-AP Thomas Kienzle
Do komplexu opatření bude podle ní patřit i podpora terénních sociálních služeb, pečující osoba by tak mohla kombinovat péči s těmito službami, což umožní, aby zůstala v zaměstnání. Novým návrhem je i ustavení tzv. koordinátora péče, což by zřejmě byl pracovník obce, aby měl k pečujícím osobám blíže. „Měl by koordinovat informace o možnostech péče a pomoci pro pečující osoby i pro osoby, o které je pečováno,“ uvedla náměstkyně.
Krása připomněl, že rodinná péče je základem péče o lidi se zdravotním postižením. Mimo jiné proto, že je levnější než péče v institucích a služby agentur. Zhruba 70 procent služeb poskytují těmto lidem právě rodinní příslušníci. Péče rodiny bude důležitá i do budoucna, jak se stárnutím roste počet těch, kteří péči potřebují, řekl.
Výzkumy ukázaly, že péči v rodinách v Česku dostává kolem 80.000 seniorů a seniorek. Většinou se o ně starají ženy – manželky, dcery či snachy.
Podle Jana Michalíka z Ústavu speciálněpedagogických studií při Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci je v Česku v současnosti vypláceno v průměru 310.000 až 340.000 příspěvků na péči, z toho přes 100.000 v prvním a druhém stupni závislosti na péči, kolem 70.000 ve třetím stupni a 42.000 ve čtvrtém stupni.
V průměru musí neformální pečovatel věnovat denně péči o člověka v prvním stupni závislosti 6,5 hodiny, ve druhém stupni deset hodin, ve třetím stupni téměř 16 hodin a ve čtvrtém stupni 18,5 hodiny. „Měsíčně to je ve třetím stupni 477 hodin a ve čtvrtém stupni 552 hodin, přičemž zákonná pracovní doba v Česku je kolem 170 hodin,“ podotkl Michalík.
Příspěvek na péči je stále víc záležitostí seniorského věku, z 320.000 osob, které ho pobírají, je téměř 70 procent starších 66 let. Podle prognóz by v roce 2040 mělo žít v Česku kolem 700.000 lidí starších 80 let. Podle průzkumu více než polovina lidí starších 80 let je v menší či větší míře závislá na péči. Teď je v Česku 35.000 až 40.000 míst v pobytových zařízeních pro seniory. „Shrnuto a podtrženo, není jiná cesta do budoucna než podporovat neformální domácí péči,“ dodal Michalík.
Ze zdroje: http://www.ceskenoviny.cz/
