Každé sezení u psychiatra skončilo podobně: ordinaci musela navštívit uklízečka. Osmiletý Honza dokázal během sezení rozházet všechny letáky, pomalovat stohy papírů a použít všechny hračky. „Z ničeho nic to na něj přijde a pak je k neudržení,“ vysvětluje chování svého hyperaktivního syna čtyřiačtyřicetiletý Jan z Ostravy.
Honza ve svém raném věku skládá básně, komponuje písničky a spočítá matematické úlohy pro děti o stupeň výš. Nedokáže ale sedět poklidně v lavici a občas ho přepadnou pocity úzkosti. Chodí proto do speciální školy s asistentem.
ALARMUJÍCÍ ZJIŠTĚNÍ VĚDCŮ O ÚČINCÍCH FTALÁTŮČím větší množství jedovatých ftalátů má žena během těhotenství v těle, tím většími poruchami chování bude trpět její dítě. Devět let trvající výzkum vědců z Mount Sinai School of Medicine v New Yorku, kterého se zúčastnilo 188 žen a jejich potomků, tak poprvé prokázal vliv ftalátů na neurobehaviorální vývoj dětí. |
Podobné problémy má podle dětského psychiatra Ivo Paclta stále větší počet dětí. Podle střízlivých odhadů dokonce každý desátý školák. Hůř jsou na tom chlapci.
Proč, to doposud nikdo důvěryhodně nevysvětlil. Až nyní. Američtí vědci z Mount Sinai School of Medicine v New Yorku přicházejí se zajímavou teorií: za dětské poruchy chování mohou s největší pravděpodobností ftaláty. Tedy jedy, které se běžně používají k měkčení plastů či při výrobě kosmetiky.
Výzkumníci zkoumali vliv ftalátů na matky a jejich děti celých devět let. Jak? Celkem 188 ženám změřili ve třetím trimestru těhotenství množství ftalátů v moči. Jak jejich děti rostly, byly matky zvány na pohovory, ve kterých s nimi vědci vyplňovali rozsáhlé dotazníky. Otázky se týkaly hlavně chování jejich potomků.
Po uzavření studie se ukázalo, že ženy, které měly v těhotenství nejvyšší hladinu ftalátů v moči, mají také nejproblematičtější děti. „Ve větší míře se u nich objevovala agrese, emoční labilita, poruchy pozornosti, deprese a další potíže, a to bez ohledu na jejich pohlaví,“ popisují vědci. Platila přitom přímá úměra: čím větší koncentrace jedů se našla v moči budoucích matek, tím větší problémy měly jejich děti. Podle vědců za to mohou právě látky obsažené v obyčejné kosmetice, kterou matky používaly v době těhotenství. Není to zdaleka poprvé, co se lékaři vlivem ftalátů na organismus lidí zabývali. Již dříve bylo prokázáno, že mohou vyvolat předčasný porod a že zasahují do tvorby pohlavních hormonů.
Hyperaktivita, astma, alergie
„Změkčovadla v interiéru budov představují také největší rizikový faktor pro vznik astmatu a alergie. Větší než kouření matky nebo absence kojení,“ konstatoval před lety rovněž profesor mezinárodního centra pro výzkum vnitřního prostředí Jan Sundell. Ten se svým týmem zase analyzoval dopady ftalátů, které se běžně najdou v plastových předmětech v domácnostech, na zdraví čtyř stovek švédských dětí. Ftaláty podle něj probouzí v tělech lidí přehnané obranné reakce, tedy alergie.
Podle loňského měření odborníků ze Státního zdravotního ústavu se přitom ftaláty objevují v těle Čechů výrazně častěji a ve větší koncentraci, než je průměr v Evropské unii. Z průzkumu, kterého se zúčastnilo 120 českých dětí i jejich matek, vyplynulo, že mají české děti naprosto běžně v moči kolem 50 mikrogramů tohoto jedu na litr moči. Po celý rok. S výjimkou jednoho chlapce byla ale všechna měření pod limitem 500 mikrogramů. Ten je ovšem stanoven jen pro jeden nejtoxičtější druh.
Ftaláty jsou chemické látky, kterým se lidé jen těžko vyhnou. Používají se jako změkčovadla při výrobě všudypřítomných plastů – například obalů, hraček nebo podlahových krytin. Přidávají se do lepidel, barev, insekticidů a kosmetických přípravků. Molekuly ftalátů jsou přitom těkavé – snadno se vypařují do okolí.
Vložila: Sara S., září 2015
Zdroj: relax.lidovky.cz
