1.1.2016 | Autor:  Veronika Křížová, studentka PdF a ESF MU, dobrovolník Mise naděje, z.s. , www.misenadeje.cz

Učební styly představují koncept, který se pokouší popsat metody, díky kterým lidé získávají informace o prostředí kolem nich. Lidé se mohou učit prostřednictvím zraku, sluchu nebo také tím, že se dotýkají různých předmětů a manipulují s nimi. Například když si prohlížíme obrázkovou knihu nebo čteme učebnici, jedná se o zrakový styl učení. Když student vysoké školy poslouchá v aule přednášku, zapojuje ze všech smyslů nejvíce sluch. A mačkání tlačítek na přehrávači DVD zahrnuje hmatové učení.

Obecně se dá říci, že většina lidí si vytváří svůj vlastní styl učení pomocí kombinace dvou až tří stylů učení. Zajímavé také je, že lidé si dokážou nastavit své vlastní zájmy a životní styl tak, aby ovlivnili způsoby, jakými se k nim informace o okolním světě dostávají. Konkrétně v mém případě, když čtu knihu, je pro mě snadné porozumět obsahu. Naopak je pro mě obtížné poslouchat audio nahrávku této knihy – nejsem jednoduše schopná vnímat děj. Z toho důvodu jsem schopna dobře přijímat nové podněty prostřednictvím vizuálních informací, ale méně a podstatně hůře prostřednictvím podnětů sluchových. Co se týká hmatového učení, dokážu snadno odhalit, jak věci jako počítač nebo vysavač fungují.

To, jaký má kdo z nás styl učení, poté ovlivňuje, jak dobře si dotyčný poradí s úkoly a učením v prostředí školy, zejména té základní a střední. Práce v hodině většinou vyžaduje zapojení hlavně sluchového stylu učení (např. poslouchání učitele) a zrakového stylu učení (např. čtení učebnic). Pokud má někdo v jednom z těchto dvou směrů učení slabinu, tím více bude využívat způsob učení, který mu vyhovuje lépe (např. vizuálně založený žák bude spíše studovat za pomocí knihy než skrze výklad učitele). Pokud budeme dále pokračovat v této logické úvaze,….více

Vložila: Š.Rosen, 1. ledna 2016
Zdroj:www.misenadeje.cz