Výraz ve tváří vyjadřuje emoce člověka. Proč je důležité umět tento výraz správně číst a proč jej vědomě i nevědomě napodobujeme?

Poslechnete zde:

Jak to, že se ale pouhým napodobením výrazu ve tváři dokážeme vcítit do toho, co cítí třeba náš přítel? Přeci jen při prvním pohledu nemusíme tušit, co ho třeba rozveselilo, z čeho má radost.

Když zahlédneme určitý výraz ve tváři, musíme vědět, co takový výraz znamená, abychom mohli efektivně zareagovat. Když se do emocí snažíme vžít, využíváte stejnou část mozku, která je zodpovědná za naši vlastní obličejovou mimiku, náš projev emocí. No a když napodobujeme něčí výraz ve tváři, náš mozek nám řekne, jak se obvykle při tom konkrétním výrazu cítíme my sami. Tím pochopíme, jak se asi cítí náš přítel a emoci s ním můžeme sdílet, což se projeví již zmíněným nakažlivým úsměvem.

Správné vyhodnocení výrazu a emoce s ním spojené také ústí v určitou reakci. Například zda se k dotyčné osobě přiblížíme nebo se jí raději vyhneme, a tím i zabráníme třeba dalšími konfliktu. Člověku s nasupěným výrazem se určitě mnoho z nás bude chtít raději vyhnout.

K narušení mimiky může přispět třeba i dlouhodobé používání dudlíku (ilustrační foto).Foto: Jan Sklenář

Kolik emocí vlastně dokáže náš obličej vyjádřit?

Některé sociální poruchy, jako je autismus nebo Aspergerův syndrom jsou spojeny s poruchou rozeznávání emocí druhých. Tato schopnost může být narušena také u člověka, který sám není schopen emoce vyjádřit mimikou obličeje. K narušení mimiky přitom může přispět třeba i dlouhodobé používání dudlíku. Mimika se ale může částečně nebo zcela vytratit také po mrtvici, obrně, nebo poškozením nervů při plastické operaci. Zajímavé je, že lidé s vrozeným ochrnutím mimických svalů, kteří nikdy neměli schopnost mimiku druhých napodobovat a tím sdílet emoce, si vyvíjejí kompenzační způsoby, jak ty emoce druhých dobře interpretovat.

Těch základních je šest – šťastný, smutný, vystrašený, rozčílený, překvapený a znechucený. Jenže emoce rozhodně nejsou tak jednoduché a černobílé, a tak vědci z Ohijské univerzity škálu rozšířili o dalších 15 typů emocí, mezi kterými nechybí „šťastně překvapený“ nebo „smutně rozčílený“. Stejný vědecký tým pak dokonce naučil počítat celou skupinu 21 emocí rozpoznávat.