„Antidiskriminační žaloba u vyškovského soudu dopadla v náš prospěch. Milešovice musí zaplatit nemajetkovou újmu ve výši padesáti tisíc korun, veškeré náklady soudního řízení a omluvit se. Abych řekla pravdu, moc jsem v úspěch nevěřila. Snad pomůže i rodičům podobně zdravotně handicapovaných dětí,“ uvedla matka chlapce Lenka Krajčovič.

Případ, který jako první před několika lety otevřela redakce Vyškovského deníku Rovnost, považuje Liga lidských práv za přelomový.

Právě nevládní organizace žalobu podala a rodinu zastupovala. Obec podle soudu neprokázala, že vyvinula veškeré úsilí, aby vzdělávání chlapce zajistila. „Vnímáme to jako velký přínos. Soud rozhodl, že se obec dopustila diskriminace na základě zdravotního postižení tím, že škole nepomohla zajistit podmínky k tomu, aby se v ní žák mohl vzdělávat. Chlapec měl právo chodit do školy v místě svého bydliště,“ informovala právnička Ligy lidských práv Šárka Dušková.

Pouze tři případy

Podle ní se jedná o první rozsudek tohoto druhu v České republice. „Máme informace, že antidiskriminační žaloba se od její účinnosti z roku 2009 k soudu v oblasti vzdělávání dostala pouze ve třech případech. Je to vždy citlivá věc, vynucení práva je velmi složité. Proto nás rozhodnutí těší,“ poznamenala právnička Dušková.

Rozsudek soudu zatím není pravomocný, obec se ovšem podle vyjádření starosty Michala Polanského odvolávat nebude. „K pochybení došlo. Ze strany školy, obce i matky. Měla tehdy přijít přímo za mnou, dobře vím, že máme povinnost zajistit inkluzivní vzdělávání,“ zmínil Polanský.

Matka Jeníka ovšem vnímá přístup vedení vesnice úplně opačně. „Ze strany Milešovic to u soudu bylo hodně neseriózní jednání, šlo jednoduše o frašku. Je to i v zápise, obec proti synovi vystupovala agresivně a útočně. Vůbec nevěděla, jak situaci obhájit,“ zdůraznila Krajčovič.

Milešovický starosta personální změny v základní škole vyvozovat nehodlá. „Samozřejmě případ probereme. Omluva je daná soudem. Po zasedání zastupitelstva omluvný dopis zašlu přímo chlapci,“ sdělil Polanský.

Janův případ se dostal až k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. „Problém bývá v obcích, v krajích i ve státě, protože podpora škol není dostatečná. U štrasburské stížnosti čekáme na vyjádření. Shodou okolností bude rozhodnutí vydávat v nejbližších dnech,“ oznámila Dušková.

S vyznamenáním

Právě Liga lidských práv rodinu navedla i na šaratickou základní školu. „Jeník má na každém vysvědčení vyznamenání. V pololetí přinesl jednu dvojku, jinak měl samé jedničky. Chodí do osmé třídy. Ve škole žádné potíže nemá, navíc se každý den těší. Samozřejmě potřebuje asistenta pedagoga. Začlenění do běžné školy mu velmi pomohlo. Chystá se zároveň na střední školu, připravujeme ho na studium se zaměřením na výpočetní techniku. I on sám má z rozhodnutí soudu velkou radost,“ řekla Krajčovič.

Jan trpí autismem. Vývojová dysfázie řeči zapříčiňuje to, že mu cizí lidé špatně rozumí. Do Šaratic přišel před čtyřmi lety z brněnské speciální školy. V ní se ale podle matky vůbec nerozvíjel. Až psychologické vyšetření doložilo, že hoch má chodit do běžné základní školy.

Tu šaratickou loni navštěvovaly i čtyři děti s lehkým mentálním postižením. „Neodmítli jsme je. Důležité je zachovat pro ně sociální vazby v místě, kde vyrostly, kde mají své kamarády. I Jeník si je našel. Když k nám přišel, vůbec nemluvil. Byl uzavřený. Dnes je samostatný, získal sebevědomí,“ prohlásila před časem ředitelka šaratické školy Eliška Sokolovská.

Podle matky chlapce už mnozí lidé z vesnice vnímají spor bez emocí. „Je pár lidí, kteří mi drželi pěsti. A přáli si, abychom soud vyhráli. Hodně lidí dokonce otočilo a postavilo se na naši stranu, což mě samozřejmě potěšilo,“ připomněla Krajčovič.

Čtyři roky starý dopis, ve kterém ředitelka milešovické školy Lenka Fillová mimo jiné uvádí, že musí přihlédnout k reakci některých rodičů, kteří by své dítě v případě přijetí Jana dali do jiné školy, má redakce Vyškovského deníku Rovnost stále k dispozici. „Rodiče často nevědí, na co mají právo. Vedení milešovické školy jen hledalo záminky, proč něco nejde,“ dodala matka.

Zdroj: http://www.denik.cz/