Na sebepoškozování (automutilaci) můžeme nahlížet jako na záměrné ublížení na těle sám sobě bez úmyslu zemřít. Nejčastěji se jedná o řezání se, škrábání se do krve, pálení se, sebetlučení, vytrhávání si vlasů, vyštipování a vytrhávání si kůže či rozrušování ran. Opakované sebepoškozování je vysoce rizikovým faktorem pro sebevražedné chování. Spojitosti mezi sebepoškozováním a autismem se dlouhou dobu nedostávalo potřebné pozornosti. Dnes již víme, že dospělí lidé s autismem se sebepoškozují ve větší míře než neurotypická populace. Studie ukazují, že se jedná až o 50 % jedinců s PAS, kteří vykazují historii sebepoškozování, a primárně jsou ve větším riziku ženy a dívky. Více zde.
Lze naučit dnešní děti, aby rády sportovaly?
O pohybových aktivitách dětí bohužel velmi často rozhodují rodiče, a to na základě svých vlastních – ať už naplněných nebo nenaplněných tužeb. Kde je ale psáno, že syn táty-fotbalisty, který se nechce vzdát fotbalu ani po čtyřicítce, bude také šikovný na kopanou a že...