Na sebepoškozování (automutilaci) můžeme nahlížet jako na záměrné ublížení na těle sám sobě bez úmyslu zemřít. Nejčastěji se jedná o řezání se, škrábání se do krve, pálení se, sebetlučení, vytrhávání si vlasů, vyštipování a vytrhávání si kůže či rozrušování ran. Opakované sebepoškozování je vysoce rizikovým faktorem pro sebevražedné chování. Spojitosti mezi sebepoškozováním a autismem se dlouhou dobu nedostávalo potřebné pozornosti. Dnes již víme, že dospělí lidé s autismem se sebepoškozují ve větší míře než neurotypická populace. Studie ukazují, že se jedná až o 50 % jedinců s PAS, kteří vykazují historii sebepoškozování, a primárně jsou ve větším riziku ženy a dívky. Více zde.
Co bych si bývala přála o autismu vědět dřív
Občas mě napadá, že jsem některé věci související s autismem měla vědět dřív. Kdybych je totiž věděla, tak bych se dost pravděpodobně mnohem méně trápila. Asi by mě, zejména v začátcích s diagnózou, svíral trochu menší strach. Jenže uspěchat se nedá nic a cesta k...