…“Kočičí společník pomáhá najít ztracené sebevědomí, vnáší do života naději a pocit vlastní důležitosti. Soužití s kočkou otevírá často zavřené dveře sociální komunikace. Kočka za svoji bezpodmínečnou lásku nechce nic nazpět. Potřebuje celkem nenáročnou péči a tím svého páníčka přirozeně nutí k pocitu zodpovědnosti a touhy být tu pro někoho druhého. Díky kočičímu partnerovi objevuje pacient nový smysl života, nachází harmonii, má se komu vypovídat, získává větší jistotu a pocit bezpečí.
Kočičí terapeuti jsou skvělí pro lidi trpící Alzheimerem, osoby s různými psychickými problémy, děti i seniory, osamělé lidi, ale i třeba autisty.“. Více zde.