„Když jsem se nad něj sklonila v kočárku, nepodíval se na mě, ale pohled směřoval skrze mě. Čím dál méně se usmíval. Neměl rád dotyky, nenapodoboval, negestikuloval, nežvatlal, chodil po špičkách,“ vzpomíná paní Alena a dodává: „Po fyzické stránce se vyvíjel dobře, ale vzhledem k tomu, že má Damiánek o 5 let starší sestru, nerovnosti ve vývoji mě bily do očí. Když jsem se synem šla v roce a půl k dětské doktorce na preventivní prohlídku, cítila jsem, že screening autismu dopadne pozitivně, což se stalo.“ Více zde.