Je po sedmé ráno a Alžběta Horvátová z Obrnic sundává pětileté dcerce Viktorce kalhoty. Pak jí v šatně speciální mateřské školy v Mostě obleče tričko, nazuje bačkůrky, učeše vlasy a nasadí na zápěstí gumové náramky. Do nich Viktorka může kousat, když dostane další záchvat agresivity. Při sebepoškozování se obvykle kouše do ruky nebo do nohy. Teď se však v netečném klidu podvoluje rannímu školkovému rituálu, na maminku se neusměje, ani neřekne ahoj. Spěchá do třídy. Za malou autistkou se už zavřela dřevěná vrátka, už je pod křídly personálu. Maminka se na pár hodin ocitá bez dcerky s vážným kombinovaným postižením, která nemluví a navíc špatně spí.​Více zde.