„Proč jdeš ve svém věku na diagnostiku? Proč to potřebuješ vědět?“ byla otázka v minulém článku „Matka 3 dětí maskovala autismus 45 let“ a mě donutila napsat vám mou zkušenost. Je to sice pochopitelná logická otázka. Člověk sice může činit celoživotně sebeohledávácí introspekce, ale dokud jsem neměl diagnózu, cítil jsem vinu, protože jsem žil s hromadami nálepek o sobě: nedostatečný, nezodpovědný, divný, nespolehlivý, nepochopitelný, méněcenný, špatný… Odmalička jsem dostával nálepky jak od rodičů, tak od školy, jako „problémové dítě“. Ač se mi nálepky nezdály, nebylo možno se jim vzepřít. ​Více zde.